Inhibitory protonové pumpy (PPI) představují skupinu proléčiv indikovaných při léčbě acidopeptických onemocnění vyvolaných zvýšenou sekrecí kyseliny chlorovodíkové (HCl). Mezi ně se řadí refluxní choroba jícnu, vředová choroba gastroduodena spojená s výskytem bakterie Helicobacter pylori, gastropatie vyvolané nesteroidními antiflogistiky (NSAID) (aspirin, ibuprofen, diclofenac, naproxen aj.) nebo Zollinger-Ellisonův syndrom. Je známo, že dlouhodobé potlačování sekrece HCl pomocí PPI vyvolává nežádoucí vedlejší účinky jako deficit vitaminu B12, železa, magnézia, zvýšené riziko fraktur kostí, střevní infekce nebo žaludeční polypy (výrůstky na žaludeční sliznici). Vědci se proto začali zabývat otázkou, zda by užívání PPI mohlo mít negativní dopad i na mužskou plodnost.
Mumtaz et al. (2022) zkoumali působení PPI na plodnost potkaních samců. Vytvořili sedm skupin po deseti zdravých jedincích. S rozdílem v dávkování (2,5, 5 a 10 mg/kg/den) podávali třem skupinám samců esomeprazol a dalším třem lansoprazol. Tato proléčiva se vzájemně liší účinností, biologickou dostupností a odlišnou metabolizací. Kontrolní skupina dostávala denně 1 ml karboxymethylcelulózy.
Oproti výsledkům v kontrolní skupině, u všech samců užívajících esomeprazol a lansoprazol se bez ohledu na výši denní dávky významně snížil počet spermií, jejich celková i progresivní pohyblivost a rychlost. Dále byly pozorovány morfologické abnormality spermií jako ohnuté krčky a bičíky, hlavičky byly deformované do tvaru banánu, případně oddělené od bičíku. V porovnaní s kontrolní skupinou měli samci na proléčivech významně zvýšené hladiny luteinizačního nebo folikuly stimulujícího hormonu, přičemž u samců na nejvyšších dávkách nejvíce poklesla hladina testosteronu. Markery oxidačního stresu (hladiny malondialdehydu a oxidu dusnatého) byly zvýšené, zatímco aktivita antioxidačních enzymů (superoxid dismutázy, katalázy a glutathionu) se lišila v závislosti na koncentraci podaného preparátu.
Studie prokázala, že esomeprazol a lansoprazol mohou negativně ovlivnit plodnost zejména snížením kvality spermií, změnou hladin hormonů a indukcí oxidačního stresu. Vzhledem k rozšířenému používaní PPI je třeba provést klinické studie zaměřené na jejich dopady na mužskou plodnost.
Mgr. Kristína Šureková
Zdroje:
Prokeš M, Suchopár J (2014): Nežádoucí účinky a interakce dlouhodobě podávaných inhibitorů protonové pumpy. Medicína pro praxi, 11, 78-80.
Jirásek V (2008): Acidopeptická onemocnění – hlavní indikace pro inhibitory protonové pumpy. Interní medicína, 10, 277-280.
Mumtaz N, Akhtar MF, Saleem A, Riaz A (2022): Harmful Consequences of Proton Pump Inhibitors on Male Fertility: An Evidence from Subchronic Toxicity Study of Esomeprazole and Lansoprazole in Wistar Rats. International Journal of Endocrinology, 2022, 1-13.
