Míra nechtěného těhotenství žen ve věku 15–44 let se ve východní Evropě v období 2010–2014 v porovnání s roky 1991–1994 snížila o 48 % (ze 104 na 54 případů/1000 žen). Nadále však je toto číslo alarmující. Zatímco pro ženy je na trhu k dispozici více antikoncepčních prostředků, antikoncepce pro muže se více méně omezuje jen na použití kondomu nebo vasektomii. Tyto neoblíbené antikoncepční metody však mají svá omezení a pro některé muže mohou být i nevhodné.
Pokusů o vývoj antikoncepčních prostředků pro muže proběhla už celá řada. Na hormonální bázi dříve vyvinutá mužská antikoncepce měla úspěšnost kolem 94 %, avšak přinesla s sebou i nežádoucí účinky související s vlivem na mužské pohlavní hormony (akné, výkyvy nálad atd.). Nevýhodou byla i nutnost jejího dlouhodobého podávání.
Novější vývojové strategie se zaměřují na nehormonální antikoncepční prostředky na bázi inhibitorů spermatogeneze. Mezi tyto inhibitory patří například sloučenina triptonid, která se extrahuje z čínské byliny Tripterygium wilfordii Hook F a po podání způsobuje téměř 100% deformaci spermií. Deformované spermie se nemohou pohybovat vpřed, tím pádem ani doputovat k vajíčku. Celý proces je po čase reverzibilní. Vývoj a testování nehormonální mužské antikoncepce na bázi triptonidu je v procesu. Nevýhodou se jeví nutnost soustavného podávání a po jeho ukončení také „čekací doba“, než se spermatogeneze znormalizuje.
Balbach et al (2023) přicházejí s inovativní formou nehormonální antikoncepce, kterou stačí požít jednorázově před pohlavním stykem. Plodnost je pozastavena na krátkou dobu a není nijak ovlivněna dlouhodobá produkce spermií. Preparát s názvem TDI-11861, který byl zatím testován jen na myších, zaznamenal 100% úspěšnost. Funguje na principu inhibice enzymu adenylylcyklázy (sAC), který je nezbytný pro pohyblivost spermií. Po podání tohoto necytotoxického preparátu byly během půl hodiny myší spermie paralyzovány a nedokázaly doputovat do dělohy. Inhibice sAC trvala cca 2 hodiny po podání, poté byli samci opět reprodukčně schopní.
Výsledky na myším modelu ukazují, že by preparát TDI-11861 mohl být perspektivním antikoncepčním prostředkem také pro muže. Vědci poukazují na skutečnost, že u lidí by mohl fungovat dokonce lépe než u myší. A to z toho důvodu, že pokud jsou spermie málo pohyblivé a včas nepostoupí do horních částí ženského reprodukčního traktu, kyselé prostředí ve vagíně je zredukuje.
Mgr. Kristína Šureková
Zdroje:
- Suarez SS, Pacey AA (2006): Sperm transport in the female reproductive tract. Human Reproduction Update, 12, 23-37.
- Bearak J, Popinchalk A, Alkema L, Sedgh G (2018): Global, regional, and subregional trends in unintended pregnancy and its outcomes from 1990 to 2014: estimates from a Bayesian hierarchical model. The Lancet, 6, E380-E389.
- Turner L, Conway AJ, Jimenez M, Liu PY, Forbes E, McLachlan RI, Handelsman DJ (2003): Contraceptive efficacy of a depot progestin and androgen combination in men. The Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism, 88, 4659-4667.
Behre HM, Zitzmann M, Anderson RA, Handelsman DJ, Lestari SW, McLachlan RI, Meriggiola MC, Mirso MM, Noe G, Wu FCW et al. (2016): Efficacy and safety of an injectable combination hormonal contraceptive for men. The Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism, 101, 4779-4788. - Chang Z, Qin W, Schegg K, Han L, Liu X, Wang Y, Wang Z, McSwiggin H, Peng H, Yuan S et al. (2021): Triptonide is a reversible non-hormonal male contraceptive agent in mice and non-human primates. Nature Communications, 12, 1-14.
- Balbach M, Rosseti T, Ferreira J, Ghanem L, Ritagliati C, Myers RW, Huggins DJ, Steegborn C, Miranda IC, Meinke PT et al. (2023): On-demand male contraception via acute inhibition of soluble adenylyl cyclase. Nature Communications, 14, 1-12.
