Podle mezinárodní klasifikace nemocí sestavené Světovou zdravotnickou organizací (WHO 2018) je mužská neplodnost definována jako porucha mužského reprodukčního systému, která je charakterizována dysfunkcí ejekce spermatu. Komplexní studie (Levine et al. 2017) zahrnující muže v reprodukčním věku ze Severní Ameriky, Evropy, Austrálie a Nového Zélandu ukázala, že za posledních cca 30 let došlo k alarmujícímu snížení počtu spermií o více než 50 %. Pokles kvality a množství spermatu je spojován například s některým typem profesí či životním stylem.
Jedním z významných rizikových faktorů životního stylu je kouření. Podle Center pro kontrolu a prevenci nemocí USA se odhaduje, že cigaretový kouř obsahuje více než 7 000 chemických látek, např. nitrosaminy specifické pro tabák, polycyklické aromatické uhlovodíky, dusík, oxid uhličitý, metan, kyanovodík, amoniak aj. Tyto látky, kterým jsou nejvíce vystaveni kuřáci, způsobují tvorbu a akumulaci reaktivních forem kyslíku (ROS) v organismu, ve spermiích pod jejich vlivem dochází k oxidačnímu stresu, což ve výsledku vede ke snížené plodnosti.
Za posledních 10 let bylo provedeno množství studií popisujících vliv kouření na plodnost u mužů. Například rozsáhlá metaanalýza zahrnující více než 29 000 účastníků z 26 zemí světa ukázala, že kouření zhoršuje parametry spermií u plodných i neplodných mužů (Li et al. 2010).
Sharma et al. (2016) prokázali, že dopad kouření na počet spermií byl výrazně vyšší u mužů, kteří denně vykouří více než 10 cigaret.
Samotné kouření ovlivňuje nejen mužskou plodnost, ale také má za následek aneuploidii, mutace a poškození DNA ve spermiích. Ciu et al. (2016) se v klinické studii zaměřili na poškození DNA spermií způsobené dlouhodobým kouřením. Ukázalo se, že progresivní motilita spermií u nekuřáků a slabých kuřáků nebyla významně ovlivněna ve srovnání s těžkými a středně těžkými kuřáky. Tyto skupiny mužů měly signifikantně sníženou progresivní motilitu, koncentraci a viabilitu spermií a sníženou hladinu kinázy 1 kontrolního bodu (ChK1), která koordinuje opravu DNA, zastavení buněčného cyklu a buněčnou smrt, čímž se zamezí akumulaci poškozených buněk.
Celá řada studií už přinesla důkazy o negativním vlivu kouření na reprodukci, proto by se páry, které se snaží o početí, měly vyhýbat kouření i cigaretovému kouři.
Ing. Kristína Šureková
Zdroj:
World Health Organization (2018). International Classification of Diseases. Dostupné z: https://icd.who.int/browse11/l-m/en#/http%3a%2f%2fid.who.int%2ficd%2fentity%2f753457327
Levine H, Jørgensen N, Martino-Andrade A, Mendiola J, Weksler-Derri D, Mindlis I, Pinotti R, Swan SH (2017): Temporal trends in sperm count: a systematic review and meta-regression analysis. Human Reproduction Update, 23, 646-659.
Harlev A, Agarwal A, Gunes SG, Shetty A, du Plessis SS (2015): Smoking and Male Infertility: An Evidence-Based Review. World Journal of Men’s Health, 33, 143-160.
Centers for Disease Control and Prevention (US), National Center for Chronic Disease Prevetion and Health Promotion (US), Office on Smoking and Health (US) (2010): How Tobacco Smoke Causes Disease: The Biology and Behavioral Basis for Smoking-Attributable Disease: A Report of the Surgeon General. Atlanta (GA): Centers for Disease Control and Prevention (US).
Li Y, Lin H, Li Y, Cao J (2011): Association between socio-psycho-behavioral factors and male semen quality: systematic review and meta-analyses. Fertility and Sterility, 95, 116-123.
Sharma R, Harlev A, Agarval A, Esteves SC (2016): Cigarette Smoking and Semen Quality: A New Meta-analysis Examining the Effect of the 2010 World Health Organization Laboratory Methods for the Examination of Human Semen. European Urology, 70, 635-645.
Cui X, Jing X, Wu X, Wang Z, Li Q (2016): Potential effect of smoking on semen quality through DNA damage and the downregulation of Chk1 in sperm. Molecular Medicine Reports, 14, 753-761.
